Téměř tři čtvrtiny (73 %) rodičů odkládají svým dětem peníze, nejčastěji částky do 1 500 korun měsíčně. 6 z 10 rodičů dává dětem kapesné, téměř polovina (46 %) dotázaných rodičů pak deklarovala, že jejich děti dostávají peníze i od příbuzných. Vyplývá to z průzkumu, který pro investiční platformu Portu zpracovala agentura Ipsos.

V Česku myslí na budoucnost svých dětí 73 % rodičů, kteří jim odkládají nějaké peníze stranou, na Slovensku je to až 78 % rodičů. Častěji u nás dětem spoří lidé s vyšším vzděláním, až 88 % vysokoškoláků a středoškoláků začalo s úsporami pro své potomky hned po jejich narození. Téměř každý desátý (9,7 %) dotazovaný v průzkumu pro online investiční platformu Portu uvedl, že dětem spořit vůbec neplánuje, většina (62 %) z důvodu, že si to nemohou dovolit.

„Dobrou zprávou je, že téměř 4 z 10 rodičů v Čechách odkládá svým dětem už od jejich narození. U slovenských sousedů jsou však o něco zodpovědnější, od narození spoří dětem téměř polovina dotázaných rodičů. V případě odkládání peněz pro děti a jejich dalšího zhodnocování totiž platí univerzální rada: čím déle odkládáte, tím více jim dokážete díky časovému horizontu a složenému úročení ušetřit,“ říká Marek Pokorný, analytik Portu.

Na účelu až tak nezáleží

Největší podíl rodičů (43 %) uvedl, že nemá přesně stanovený účel spoření pro děti, zhruba stejný podíl (40 %) respondentů střádá potomkům na snazší start do života. Na bydlení spoří svým dětem 29,5 % rodičů, na vzdělání 28 % dotázaných, častěji vysokoškolsky vzdělaní rodiče (36 %) a také o něco častěji ženy oproti mužům (32 % vs. 25 %).

„Z našeho pohledu je rozhodující, aby rodič myslel na budoucí finanční zajištění potomka, konkrétní účel je druhořadý. Postupem času se totiž může měnit. Například, pokud se dítě rozhodne pro studium na kvalitní univerzitě v zahraničí, je dobré pamatovat na výdaje, které jsou s ním spojené. Pokud vysokou školu neplánuje, úspory může použít na získání prvního bydlení, vstupní vklad do podnikání a podobně,“ vysvětluje Pokorný.

Převládají nižší částky

Částky, které rodiče svým dětem odkládají, nejsou většinou vysoké. Téměř 9 z 10 rodičů
(89 %) odkládá v průměru na jedno dítě měsíčně maximálně 1 500 Kč, přičemž 30 % rodičů spoří jen částky do 500 Kč. Více než 3 000 Kč zvládne odkládat dětem jen 2,4 % dotázaných, na Slovensku pak 6,4 %. V částkách do 1 500 Kč dominují ženy a respondenti s nižším vzděláním, ve vyšších úložkách pak muži a vysokoškoláci. „Jde o velmi podobná čísla jako ukázal loňský průzkum. Zajímavostí je, že Slováci jsou ke svým dětem často štědřejší než Češi. Potvrzuje to nejen realizované dotazování, ale i data naší investiční platformy. Na dětská konta směřuje v Česku v průměru 2 475 korun, na Slovensku je to až 3 075 korun,“ přibližuje Pokorný.

Banky stále vedou

Zatímco údaje o odkládání dětem na jejich budoucnost můžeme považovat za pozitivní, hůře na tom jsou čeští rodiče z pohledu využívání finančních produktů. Volí totiž ty, které jejich potomkům nabízejí nízké zhodnocení peněz. Nejvyužívanější jsou spořicí účty, uvádí je 47 % rodičů, 42 % jich pak střádá na stavební spoření. S velkým odstupem a v průměru s 10% zastoupením využívají rodiče k odkládání financí pro děti běžný účet, penzijní spoření nebo investiční životní pojištění. Jen 9 % rodičů využívá investice do podílových fondů, 8,5 % investuje dětem do akcií a dluhopisů, shodný podíl pak do alternativních investic a pouze 2,5 % volí ETF fondy. Slovenští rodiče využívají investiční nástroje o něco častěji, podílové fondy až 15 %, akcie a dluhopisy shodně s ETF fondy volí 11 % dotázaných. 

„Mladí lidé mohou těžit z dlouhodobého zhodnocování financí, pro které je vhodné investování. Právě dlouhodobost a pravidelnost je nejlepším zabezpečením investice před výkyvy finančních trhů a má největší potenciál zvýšit očekávaný výnos,“ upozorňuje Pokorný. Například při investici 1 500 Kč měsíčně po dobu 18 let může mít dítě na účtu při neutrálním scénáři téměř 650 tisíc Kč, při negativním 275 tisíc Kč a při pozitivním může získat více než 1,4 milionu korun.

V případě kapesného jsme štědřejší než Slováci

Rodiče ale nepřispívají svým dětem jen na budoucnost, mnozí jim dávají peníze i průběžně formou kapesného. V Česku dává kapesné 61 % rodičů, na Slovensku pak 47,5 %. Kromě toho řada dětí získává peníze i od příbuzných. Až 46 % českých rodičů uvádí, že jejich děti dostávají od příbuzných finanční dary.

„Kapesné může být dobrým nástrojem, který může děti učit, jak nakládat s vlastními penězi. Je dobré, aby se naučily neutratit vše najednou a odkládaly si něco stranou na později. Pokud ne přímo na dlouhodobé cíle, jako jsou například škola nebo osamostatnění od rodičů, tak alespoň na krátkodobé cíle, například na mobilní telefon, koníčky nebo prázdninový výlet. Pokud si zvyknou už v dětství vytvářet finanční rezervu, je vyšší pravděpodobnost, že v dospělosti budu k penězům přistupovat rozumněji,“ dodává Pokorný.

O průzkumu: Sběr dat proběhl v srpnu 2024 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. V Česku se ho zúčastnilo 840 respondentů, na Slovensku 525 respondentů, kteří žijí v domácnosti s dítětem ve věku do 25 let.

Bohužel se na trhu s investičními nabídkami pohybuje spoustu podvodníků, kteří využívají důvěřivosti a nezkušenosti lidí.

Ani ne 10 % mladých Čechů do 25 let nemá žádný vlastní příjem. Většina z těch, kteří na brigády chodí, svůj výdělek zcela neutratí a dokáže si odkládat stranou. Jak hospodařit s penězi, se mladí lidé dozvídají hlavně z internetu. Vyplývá to z průzkumu investiční platformy Portu ve spolupráci s organizací Nekrachni, která pomáhá mladým lidem finančně dospět a zlepšuje jejich finanční gramotnost, sběr dat provedla agentura IPSOS.

Češi ve věku 16–25 let nechtějí být zcela finančně závislí na svých rodičích. Proto se snaží si přivydělávat – až 67,2 % respondentů generace Z tak pracuje buď celoročně, nebo přes léto. Necelá pětina z nich už práci má, bez vlastního příjmu je jen každý desátý mladý Čech. Na Slovensku je situace o poznání horší.

Takové výsledky přináší aktuální průzkum, který si nechala zpracovat investiční platforma Portu na vzorku 498 respondentů v České republice a 207 respondentů na Slovensku. Sběr dat proběhl prostřednictvím výzkumné agentury IPSOS.

Z průzkumu vyplývá, že mladí Češi jsou aktivnější než Slováci. Více než třetina z nich pracuje celoročně a více než 30 % chodí na brigády v létě. Mladí lidé generace Z jsou tak nejen méně finančně závislí na svých rodičích, ale zároveň se učí s vlastními penězi zacházet.

„Výsledek ukazuje, že nejlepší školou je vlastní zkušenost. Není optimálnější situace, než když mladí lidé jsou ochotni si peníze vydělat, a přemýšlejí, jak s nimi naložit. V dnešní době není problém si informace o investování dohledat, a to i velmi detailní a odborné. Klíčové je chtít a začít. Do budoucna tak vyrůstá nová generace zkušených investorů,“ doplňuje Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh a garantka Indexu investiční gramotnosti.

Z regionálního pohledu si prací při studiu přivydělává nejvíce mladých lidí v Libereckém kraji (88,9 %), nejméně v Praze (55,7 %). Naopak v hlavním městě je podíl pracujících ve věku 16–25 let nejvyšší (26,2 %) a také nejvíce mladých Pražanů si své přivýdělky odkládá (91,8 %).

Nezávislost láká

Proč si většina Čechů generace Z brigádami přivydělává? Protože chce mít vlastní finance a nakládat s nimi podle vlastního uvážení (68,1 %), a také proto, že se chce osamostatnit a nebýt zcela závislá na svých rodičích (42,4 %). Mladí Češi a Češky touží mít své peníze a rozhodovat o nich podle sebe. Dobrou zprávou je, že neutratí vše, co vydělají. Téměř 85 % z nich si dokáže část výdělku odkládat stranou, v 55,7 % případů jim přispívají i rodiče. Ukazuje se, že spoření v mladém věku je důležité – zejména v případě investování dokážou plnoletí dosáhnout díky dlouhodobému investičnímu horizontu vysokého výnosu i z relativně malých částek.

Naopak vyzkoušet si různé pracovní oblasti uvádí jako důvod své motivace si přivydělat nejméně respondentů (26 %). Přibližně třetina brigádníků pak chce získat pracovní zkušenosti do svého životopisu.

Když škola nepomůže, nastupuje internet

Průzkum také ukázal, že odpovědi na otázky, jak nejlépe zacházet s vydělanými penězi, hledají mladí Češi a Češky hlavně na internetu, protože nejsou spokojeni s úrovní finančních znalostí ze školy. „Škola jako místo, kde lze informace o finanční gramotnosti získat, zaostává. Tři čtvrtiny respondentů generace Z (74,7 %) tvrdí, že v této oblasti nemají dostatečné znalosti. 30,7 % mladých nemělo finanční gramotnost ve škole vůbec, 44 % pak téma probíralo, ale z jejich pohledu nedostatečně,„ upozorňuje Lukáš Raška, analytik Portu.

Hlavním zdrojem znalostí a dovedností o světě financí tak není pro mladé ani škola, ani rodiče, ale internet (54,5 %). Mezi českou generací Z jsou populární tzv. finfluenceři, až 33,7 % sleduje alespoň jednoho, jejich obsahová tvorba častěji oslovuje muže (40,3 %) než ženy (27,7 %).  Oblíbeným zdrojem informací jsou také knihy nebo webové stránky zaměřené na finance, které čte 31,5 % mladých Čechů a Češek, 22,1 % z nich pak poslouchá alespoň jeden finanční podcast.

Finanční gramotnost pokulhává Zájem české generace Z o finance se také projevuje v rostoucí investiční gramotnosti. Tu Portu každoročně měří svým Indexem investiční gramotnosti nejen v České republice a na Slovensku, ale i v Polsku. U nás se finanční gramotnost meziročně zlepšuje ve všech věkových kategoriích – přesto, že jsou na tom mladí Češi zatím nejhůře, svůj nedostatek dohánějí nejrychleji.

Z Indexu také vyplývá, že nejmladší generace respondentů ve věku 18–26 let dosahuje ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi nejlepších výsledků v diverzifikaci svých investic a porozumění složenému úročení. „Výsledek nám dává naději, že když se mladí lidé budou vzdělávat a snažit se při studiu vydělávat, budou schopni kompenzovat celorepublikově nízkou úroveň výuky finanční gramotnosti ve školách. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby se ve školství zároveň zvýšila četnost i kvalita finančního vzdělávání, aby se mladí nemuseli v praxi tak často učit na vlastních chybách,“ uzavírá Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha, který je také garantem Indexu investiční gramotnosti.

O průzkumu
Sběr dat provedla agentura Ipsos prostřednictvím aplikace Instant Research ve dnech 19. až 24. července 2024 na vzorku 498 respondentů ve věku 16 až 25 let v České republice a mezi 207 dotazovanými na Slovensku.

Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

• Článek není investičním doporučením
• Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
• Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
• Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
• Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Diverzifikace je jedním z klíčových principů úspěšného investování. Tento koncept se zakládá na myšlence, že rozložení investic do různých aktiv může snížit riziko a zvýšit potenciál pro dlouhodobý růst. V dalším dílu našeho seriálu Investování jednoduše se proto podíváme na to, co diverzifikace znamená, jak ji můžete využít a proč je tak důležitá pro vaše investiční portfolio. 

Diverzifikace je proces rozložení investic do různých finančních nástrojů, odvětví a geografických oblastí s cílem snížit riziko. Základní myšlenka spočívá v tom, že ne všechny investice se chovají stejně za všech podmínek. Když některé investice ztrácí hodnotu, jiné mohou růst, což pomáhá vyrovnávat celkové výkyvy v hodnotě portfolia.

Jak diverzifikace funguje?

Rozložení rizika je jedním z hlavních principů diverzifikace. Investování do různých druhů aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, nemovitosti nebo komodity, zajišťuje, že pokles hodnoty jednoho aktiva neovlivní celé portfolio. Diverzifikované portfolio je méně náchylné na velké výkyvy v hodnotě, což může být obzvláště důležité během tržních krizí. Díky rozložení investic můžete dosáhnout lepšího poměru rizika a výnosů. Některá aktiva mohou mít nižší výnosy, ale také nižší riziko, zatímco jiná mohou být rizikovější, ale nabízejí potenciál vyšších výnosů.

Jedním ze způsobů, jak diverzifikovat své investice, je investovat do různých tříd aktiv. Zahrňte do svého portfolia různé typy aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, nemovitosti, komodity a hotovost. Každá třída aktiv se chová jinak v různých ekonomických podmínkách. Dalším způsobem je rozložení v rámci jedné třídy aktiv. I v rámci jedné třídy aktiv, jako jsou akcie, je dobré diverzifikovat do různých sektorů (technologie, zdravotnictví, finance atd.) a regionů (USA, Evropa, Asie). Investiční fondy, jako jsou podílové fondy nebo ETF, automaticky zajišťují diverzifikaci, protože zahrnují mnoho různých aktiv v jednom produktu. Je také důležité pravidelně kontrolovat a upravovat složení svého portfolia, aby odpovídalo vašim investičním cílům a toleranci k riziku.

Výhody a praktické kroky k diverzifikaci

Výhody diverzifikace jsou zřejmé. Rozložením investic do různých aktiv můžete minimalizovat riziko ztráty kapitálu. Diverzifikované portfolio může poskytnout stabilnější výnosy, protože výkyvy v hodnotě jednoho aktiva mohou být vyváženy růstem jiného. V dobách ekonomické nejistoty nebo tržních otřesů může diverzifikace pomoci ochránit vaše investice před drastickými poklesy hodnoty.

Praktické kroky k diverzifikaci začínají stanovením cílů a tolerance k riziku. Předtím, než začnete diverzifikovat, ujasněte si, jaké jsou vaše investiční cíle a jaké riziko jste ochotni přijmout. Následně vyberte správné investiční nástroje. Zvažte různé možnosti, jako jsou individuální akcie, dluhopisy, ETF nebo podílové fondy, které vám pomohou dosáhnout požadované diverzifikace. Sledujte výkon svého portfolia a provádějte potřebné úpravy, aby odpovídalo vašim cílům a měnícím se tržním podmínkám.

Diverzifikace je základním kamenem úspěšného investování. Správně diverzifikované portfolio může nabídnout nejen ochranu před riziky, ale i lepší příležitosti pro růst a dlouhodobé zhodnocení vašich investic. Pamatujte, že investování je maraton, nikoliv sprint, a rozložení rizika je klíčem k úspěchu na této dlouhé cestě.

Češi a Češky se v investičních znalostech rok od roku zlepšují. Investiční gramotnost se zlepšuje také napříč generacemi, nejrychleji své aktuální manko ve znalostech dohání mladí lidé do 35 let. Stále nám však chybí sebevědomí – za nepříliš nebo zcela neznalého investora se označují dvě třetiny Čechů. Vyplývá to z posledního Indexu investiční gramotnosti, který vypracovala investiční platforma Portu na základě výzkumu agentury IPSOS.

Index investiční gramotnosti sleduje úroveň vědomostí české populace v klíčových investičních oblastech. Aktuální průzkum (realizovaný na reprezentativním vzorku 1050 obyvatel v prosinci 2023) ukázal, že úroveň znalostí o investicích se v Česku uplynulé tři roky neustále zlepšuje, od posledního měření (2022) navíc Češi prokázali dosud nejvýraznější posun a dostali se na hodnotu 113,9 bodů (105,5 b. při předchozím měření). Premiérově se letos měřil Index investiční gramotnosti v Polsku a podruhé na Slovensku. Na Slovensku došlo k poklesu na 97,3 bodů, zatímco v Polsku při premiéře Indexu dosáhli hodnoty 90,6 bodů.

„Letošní výsledky vnímám pozitivně. Lidé oproti minulosti chápou investování jako efektivní ochranu peněz před inflací. Negativní situace s sebou přinesla pozitiva. Češi více přemýšlejí nad tím, jak investují. Vnímají nestabilitu trhu, rostoucí a v současnosti zase klesající inflaci a s ní související oscilaci úrokových sazeb. Uvědomují si tak například, že nelze predikovat budoucí výnosnost na základě historie. Zároveň se soustředí na diverzifikaci svých peněz a zajímají se o nové produkty, kterými by své investiční portfolio rozšířili, jako je například aktuální novinka v oblasti finančního zajištění na stáří, tzv. Dlouhodobý investiční produkt,“ popisuje Radim Krejčí, zakladatel online investiční platformy Portu.

Polepšili jsme si v každé oblasti

Zhruba tři čtvrtiny obyvatel chápou správně pojem inflace, rozdíl mezi investováním a spořením i to, že k vyšším výnosům se váže také vyšší riziko. Razantně (o necelých 12 procentních bodů) se zlepšila informovanost o historických výnosech: 4 z 10 Čechů správně odpověděli, že minulé výnosy nejsou relevantní pro určení výnosů budoucích. Oproti poslednímu měření výrazně více lidí (celkem 48 %, tj. nárůst o více než 12 p. b.) také ví, že proti poklesům na akciových trzích se nelze pojistit. Největší problém naopak dělá Čechům otázka zdanění příjmů z cenných papírů. Dvě třetiny Čechů neznají správnou sazbu.

„Investiční gramotnost je stejně jako tanec nejenom o teorii, ale i o protancovaných střevících. Je správné, že se čím dál více věnujeme informování o investování včetně jeho rizik od základních po vysoké školy, ale vlastní zkušenost je nenahraditelná. Na výsledcích indexu se tak nyní i do budoucna bude projevovat nejen výsledek edukace, ale také čím dál častější zkušenosti lidí s investováním, které se zejména díky fintechovým aplikacím výrazně demokratizovalo,“ komentuje výsledky Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády.

Ženy dotahují ztrátu v investičních znalostech

Stejně jako v minulých třech letech platí, že muži mají v investiční gramotnosti před ženami náskok, ten se však poměrně rychle snižuje. Zatímco v roce 2021 byl rozdíl ve znalostech ve prospěch mužů 50 %, nyní činí 35 %. Největší problémy dělají ženám i mužům otázky ohledně principu složeného úročení a počítání s procenty. Ženy pak často tápou ve vlivu měnových kurzů, muži měli nejmenší procento správných odpovědí v oblasti záruky budoucích výnosů.

Zlepšení i napříč generacemi, geograficky stále vynikají Pražané

Investiční gramotnost se zlepšuje také napříč věkovými kategoriemi. Výsledky jsou těsné, ovšem nejlepší znalosti prokázali Češi a Češky ve věku 45–53 let, “nejhůře“ jsou na tom mladí lidé do 35 let, kteří ovšem své manko dohánějí nejvyšším tempem. Nejmladší generace (věk 18–26) si oproti ostatním věkovým kategoriím nejlépe vede v oblastech diverzifikace investic a porozumění složeného úročení. „Věřím, že i nadále se bude finanční gramotnost Čechů zlepšovat tím, jak budeme bohatnout, a hlavně díky lepšímu přístupu k informacím se bude finanční tematika stávat mainstreamem,” říká tvůrce Investičního podcastu Vojty Žižky a influencer v oblasti investic Vojta Žižka.

Z geografického hlediska vedou v investiční gramotnosti Pražané a obecně občané měst nad 100 tisíc obyvatel. Vzhledem k tomu, že v Praze a okolí je větší koncentrace lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy, potvrzuje se, že právě tyto skupiny mají investiční gramotnost vyšší. Propastný rozdíl (66 p. b.) index ukázal mezi lidmi s vysokoškolským a základním vzdělání. Nejslabším regionem – byť i zde došlo ke zlepšení – je Ústecký kraj.

„Průzkum potvrzuje, že největším učitelem finanční gramotnosti je samotná zkušenost. Jakkoliv si lidé zvyšují znalosti – například o inflaci, ten největší dopad má, když si ji člověk zažije. Stejně to platí i pro investování, kdy člověk může mít detailně teoreticky nastudováno, ale růsty i poklesy se musejí především zažít. I proto dává velký smysl, že nejvyšší finanční gramotnost má skupina ve věku 45–53 let, kde se k řadě znalostí přidávají už i značné zkušenosti,“ vysvětluje Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky.

Sebevědomí nám stoupá, ale znalí se stále podceňují

Oproti minulým měřením se zvyšuje počet lidí, kteří se považují za velmi, relativně nebo spíše znalé investory. Nejvíce si věří generace ve věku 27–35 let, každý desátý se považuje za velmi nebo relativně hodně znalého investora. Přes pozitivní trend se však za zcela nebo nepříliš znalé investory považují asi dvě třetiny Čechů. Sebevědomí chybí především ženám, za zcela neznalé investorky se považuje 31 % z nich, a to navzdory výrazně se zlepšujícím znalostem.

Lidé, kteří se považují za velmi znalé investory, se spíše přeceňují – se svými vědomostmi se umístili až na třetím místě, a to za lidmi, kteří se považují za relativně hodně znalé investory či spíše znalé investory. Je to potvrzení trendu, který se projevil už v předchozích měřeních průzkumu: sebevědomí často neodpovídá reálným znalostem.

„Jedním z důvodů může být nedostatečná zkušenost v kombinaci s přílišnou důvěrou ve vlastní úspěchy v minulosti. To vede k přehlížení možnosti ztráty. Podobně vysoké sebevědomí v důsledku může vést k riskantnímu chování, jako je nadměrné obchodování či ignorování potřeby diverzifikace portfolia. Druhým důvodem pak může být Dunning-Krugerův efekt, kdy lidé s podprůměrnými schopnostmi svůj výkon výrazně nadhodnocují. Tento jev se může projevit i v investičním rozhodování, kde investoři mohou přeceňovat svou schopnost předvídat tržní vývoj a podcenit rizika,“ komentuje Lukáš Raška, analytik společnosti Portu.

Nicméně ti, co se považují za zcela neznalé, skutečně prokázali nejnižší investiční gramotnost. Jedná se nejčastěji o lidi se základním vzděláním, z obcí do 10 tisíc obyvatel a podprůměrnými příjmy.

Češi rozumí investicím lépe než Slováci a Poláci

Index investiční gramotnosti tentokrát porovnával výsledky ze tří zemí: Česka, Slovenska a Polska. Ukázalo se, že Češi v investiční gramotnosti znatelně vedou (113,9 b.), na druhém místě se umístilo Slovensko (97,3 b.), na třetím Polsko (90,6 b.). Češi mají nejlepší výsledky v devíti otázkách z celkem deseti, v oblasti vztahu výnosu a rizika se o první místo dělí se Slovenskem. Pro všechny země platí, že ženy dosáhly nižších výsledků než muži, slovenští i polští muži pak překonávají v investiční gramotnosti české ženy. „Prvenství českých investorů je velmi zajímavý výsledek, zejména vezmeme-li v potaz, že Polsko, které je “až” na třetím místě za ČR a Slovenskem, je obecně vnímáno v regionu střední a východní Evropy za lídra co se rozvinutosti kapitálového trhu týče,” říká Jiří Kovařík z Burzy cenných papírů Praha.

Otestovat se může každý

Cílem Indexu je vytvořit nástroj pro měření a sledování vývoje investiční gramotnosti v čase a napříč jednotlivými skupinami populace. Součástí projektu je i web rozumiminvesticim.cz, který každému nabízí možnost otestovat vlastní investiční gramotnost a porovnat svůj výsledek s celostátním průměrem.

O průzkumu

Průzkum Index investiční gramotnosti realizovala pro investiční platformu Portu výzkumná agentura IPSOS. Online dotazník vyplnil v průběhu prosince 2023 reprezentativní vzorek populace o 1 050 respondentech. V průzkumu se měřila znalost Čechů v oblasti investic.

O Indexu investiční gramotnosti

Projekt vznikl s cílem zjistit, jak Češi oblast investování a spoření vnímají a jak se v ní orientují. Záměrem projektu je vzdělávání a zvyšování finanční gramotnosti široké veřejnosti. Index slouží jako odrazový můstek pro vyhodnocování vývoje investiční gramotnosti v budoucnu. A to nejen v Česku, ale i na Slovensku a v Polsku.

O Portu

Portu je první česká robo-advisory investiční platforma, která vznikla ve finanční společnosti WOOD & Company, přední středoevropské investiční skupině s více než 30letou tradicí. Portu se zaměřuje na nízkonákladové a diverzifikované investice pro širokou veřejnost, především do burzovně obchodovaných fondů (ETF). Je pro všechny, kteří chtějí investovat dlouhodobě, bez starostí, a přitom mít přehled o svých investicích online. Více na www.portu.cz.

Hledáte způsob, jak lépe zvládat své finance, ať už současné nebo budoucí? Začít s finančním plánem je jednou z nejlepších a nejzákladnějších věcí, které byste měli udělat. Pokud jste nikdy žádný nevytvářeli, nemusíte se bát. Nepotřebujete si najímat drahého finančního poradce. Stačí dodržovat několik jednoduchých kroků a můžete sami lépe ovládat své finance.

1. Přezkoumejte svou současnou situaci

K vytvoření finančního plánu je nejprve zapotřebí upřímné zhodnocení své současné situace. To znamená udělat si přehled o všech svých příjmech a výdajích, dluzích a investicích. Zjistěte kolik měsíčně utrácíte nejen za bydlení a náklady kolem něj, ale třeba i za potraviny, volnočasové aktivity, splácení dluhů a další výdaje.

Po tomto přezkoumání byste měli mít jasnější představu o tom, kolik utrácíte ve srovnání s tím, kolik vyděláváte. To vám může odhalit některá překvapení a pomůže vám lépe posoudit, kde můžete upravit své výdaje (pokud je potřeba).

2. Vymezte si finanční cíle

Finanční plán bez jasných cílů vás správným směrem nenavede. Finanční plánování sice pro většinu lidí není zábava. Stanovení cílů je ale pro dodržování finančního plánu kritické. Věnujte proto cílům nějaký čas, ať už velkým nebo malým. Chcete koupit dům nebo nové auto? Šetříte na dovolenou? Chcete se zbavit dluhů? Zapište si vše. Snažte se být co nejkonkrétnější.

Samotné cíle však nestačí. Potřebujete také plán. Rozdělte si cíle na krátkodobé a dlouhodobé a vytvořte konkrétní plán, jak jich dosáhnout. Pro krátkodobé zhodnocení financí můžete využít Investiční rezervu, kterou jsme spustili loni v reakci na rostoucí úrokové sazby. Jedná se o náš nejkonzervativnější investiční produkt, který slouží primárně k ochraně peněz před znehodnocením za co nejmenšího rizika. K tomu je využíván konzervativní mix úročené hotovosti a investičních instrumentů.

Pro splnění dlouhodobých finančních cílů je vhodné zvolit pasivní investování do široce diverzifikovaných a nízkonákladových ETF. Trhy v dlouhodobém hledisku rostou, a krátkodobé propady vás tedy nemusí trápit. Dlouhodobé investice vám také umožňují využívat výhody složeného úročení. To znamená, že vaše investice generují zisky a tyto zisky se opět investují, což vede k exponenciálnímu růstu v průběhu času.

3. Najděte si rozpočtový systém, který vám vyhovuje

Nikdo nemá rád rozpočty a často se zdá, že je těžké je dodržovat. To však neznamená, že rozpočtování je samo o sobě příliš těžké. Prostě jste zatím jen nenašli ten správný způsob. Mnoho lidí si myslí, že rozpočtování znamená omezovat se ve všem, co máte rádi. Ale aby bylo rozpočtování skutečně udržitelné, musíte v něm zahrnout i výdaje na věci, které vás baví.

Pokud vám tato metoda nevyhovuje, můžete vyzkoušet některý z mnoha jiných doporučených systémů, jako třeba obálky, nebo strategii „Pay yourself first,“ která znamená automatické směrování stanoveného příspěvku na spoření z každé výplaty v okamžiku jejího obdržení. Od věci nemusí být ani rozpočtování s nulovým základem, při níž musí být pro každé nové období všechny výdaje zdůvodněny.

4. Vytvořte strategii splácení dluhů

Pokud máte dluhy, klíčovou část vašeho finančního plánu by měl tento fakt ovlivnit. Věnujte chvilku tomu, abyste si všechny vaše různé dluhy, jako jsou kreditní karty, osobní půjčky, nebo třeba leasing na auto vypsali.

Zjistěte si úrokové sazby, měsíční splátky a konečné termíny splatnosti, abyste měli jasný přehled. Pokud jste s vaší strategií splácení dluhů nyní spokojeni, nemusíte ji měnit. Pokud však hledáte způsob, jak dluhy splatit rychleji, vyzkoušejte třeba metodu sněhové koule, kdy ten, kdo má více dluhů splácí nejdříve ty s nejmenšimi zůstatky, zatímco u větších dluhů platí minimální splátku. Nebo třeba metodu laviny, která spočívá v tom, že všechny dluhy se splácejí minimálně a veškeré dodatečné prostředky se použijí na splacení dluhu s nejvyšší úrokovou sazbou.

5. Plánujte důchod

Důchod nás jednou čeká všechny a jen na stát se spoléhat nemůžeme. Potřebujeme mít našetřeny nějaké peníze nebo majetek, abychom měli v důchodu z čeho žít. Nejsme-li už nyní milionáři, je potřeba odkládat pravidelně nějaké peníze stranou – a začít ideálně co nejdříve.

Státní důchod se v poměru k průměrným mzdám bude jen zmenšovat a kdo si tak nenašetří něco bokem, čeká jej chudý důchod. Podle některých studií bude například v roce 2070 dosahovat státní důchod jen jedné čtvrtiny průměrné mzdy (aktuálně to je cca 40 %). V dnešních penězích by to znamenalo průměrný důchod kolem 10 tisíc Kč.

Na důchod je potřeba využívat dlouhodobé produkty, nikoliv ty krátkodobé jako spořící účty nebo termínované vklady.  Ideální je investovat formou nízkonákladového pasivního investování do ETF, které v dlouhém horizontu dosahuje nejlepších výsledků. Zvolit můžete portfolia na míru, které skládá Portu právě z ETF. Tyto portfolia jsou uzpůsobena pro dlouhodobé a pravidelné investování. Pojmenujte portfolio “Na důchod”. Tento detail má totiž velký psychologický účinek. Jak a kolik si na důchod odkládat? To zjistíte jednoduše zde.