V dnešním článku jsme se rozhodli podrobněji podívat na 5 otázek z dotazníku na investiční gramotnost, ve kterých Češi chybovali nejčastěji. Jakým skupinám se dařilo nejlépe a kdo naopak nejvíce chyboval? Dokážete na následujích 5 otázek odpovědět správně, a poradíte si s němi lépe než průměrný Čech?

Výsledky se vztahují k měření na reprezentativním vzorku české populace a nejsou v nich zahrnuty odpovědi z webu.

Dopady změn měnových kurzů

Jen zhruba 4 z 10 Čechů dokáží správně odpovědět na otázku týkající se změn měnových kurzů. S větší úspěšností tento příklad řešili muži a starší generace.

Pokud v uvedeném příkladu nakoupíte akcie za 15 000 Kč, získáte tím akcie společnosti Apple v hodnotě 500 USD. Po změně kurzu z 30 Kč na 25 Kč za dolar držíte akcie Applu ve stejné dolarové hodnotě (500 USD), ale při prodeji a směně na koruny získáte již pouze 12 500 Kč. Vlivem změny kurzu tak hodnota vaší investice klesla o 16,67 %, a to i přesto, že se samotná hodnota společnosti nijak nezměnila.

Počítání s procenty

O něco méně úspěšná byla otázka na počítání s procenty. To potrápilo opět zejména ženy, napříč generacemi byl ale rozdíl takřka nulový. Vysokou roli ve správnosti odpovědí hrálo také vzdělání – u vysokoškoláků odpovídalo správně 65 % respondentů, u lidí se základním vzděláním jen zhruba 25 %

Pokud hodnota investice klesne o určité procento a následně o stejné procento vzroste, je finální hodnota nižší. Jestliže do cenného papíru investujete 1 000 Kč a jeho hodnota o 30 % klesne, ztratíte tak 300 Kč a jeho nová hodnota bude 700 Kč. Pokud následně dojde ke zhodnocení o 30 %, stoupne cena o 210 Kč na 910 Kč. Proti původní ceně tak stále ztrácíte.

Ochrana proti poklesu na akciovém trhu

Velká nejistota se projevila u otázky ohledně ochrany proti poklesu na akciovém trhu. Řada lidí proto sáhla po odpovědi „Nevím, nedokážu říct“, a nemálo tipovalo třeba Českou národní banka. Správně odpovídalo jen necelých 35 %. Obecně se v této otázce lépe dařilo starším generacím a mužům. Dvě třetiny dotazovaných žen volilo neutrální (nevím, nedokážu říct) odpověď.

Pojištění proti poklesu na akciovém trhu vám žádná z následujících organizací samozřejmě nezajišťuje. Možnost ztráty k investování patří a je nedílnou součástí procesu. Nejblíže tomuto konceptu jsou některé zajištěné fondy, které ochraňují investora před ztrátou, ale jejich výnos je obvykle velmi nízký.

Daňová legislativa

K investiční gramotnosti patří i základní orientace v daňové legislativě. Tu projevila zhruba třetina dotazovaných. Pro někoho možná překvapivě – nejlepší znalosti projevila nejmladší testovaná skupina. Mezi pohlavími zůstal poměr jako u předchozích otázek spíše v neprospěch žen.

Příjmy z cenných papírů v České republice podléhají 15% dani. Existují ale výjimky, které investora od placení daně osvobozují. Je to například limit na prodej cenných papírů do výše 100 000 Kč v rámci jednoho kalendářního roku nebo tříletý časový test.

Historické výnosy nejsou zárukou budoucích.

Největší chyby dělají Češi ve vztahu k historickým výnosům. Bohužel je to chyba, které často využívají některé společnosti, a hlásají historické výnosy jako jedinou informaci, kterou investor potřebuje vědět. Správně odpovědělo méně něž 30 % respondentů. Horší úspěšnost měly spíše mladší generace. Mezi ženami a muži se mezera oproti dalším otázkám výrazně zmenšila, přesto skončily ženy o něco hůře.

Na první pohled vzestupná tendence nijak neodráží budoucnost a může jít o pouhou náhodu. V roce 2021 může být výnos vyšší, ale také nižší nebo i záporný. Spíše než historické výsledky je důležité zkoumat to, do čeho reálně fond investuje, jaké má poplatky nebo kdo za ním stojí.

Prostor pro zlepšování

Výzkum ukázal, že Češi mají relativně velký prostor kam se v investiční gramotnosti zlepšovat. Spolu se zveřejněním indexu jsme spustili i dotazník na stránce www.rozumiminvesticim.cz, a je vidět, že lidé se zájmem o investování a se zájmem o ověření svých investičních schopností dosahují podstatně lepších výsledků. Důležité je proto probudit zájem i u zbytku populace a přispívat k investiční gramotnosti napříč populací.

Chcete svými činy zlepšit fungování společnosti? Investujte do budoucnosti, ve které chcete žít.

Jestli se nyní rozhodujete, jak nejlépe zhodnotit své našetřené úspory, a chcete, aby vaše investice přispěla k lepší budoucnosti, investujte odpovědně a s pozitivním společenským dopadem. Ne nutně na úkor nižšího výnosu, ba naopak odpovědné investování může přinášet ještě vyšší zhodnocení. „Společnosti, které jsou dobře hodnocené z hlediska sociální odpovědnosti, jsou schopny dosahovat v průměru o 1-2 p.b. lepšího zhodnocení ročně, aniž by investce do nich byla více riziková,“ říká Martin Luňáček, managing director Portu.

Investice se společenským přesahem 

Hlavním přínosem odpovědného investování je měřitelný pozitivní společenský dopad. O ten se zasazují firmy z oblasti biotechnologií, vzdělávání či obnovitelných zdrojů energie. Konkrétně se může jednat o dosažení určité úrovně vzdělání či nastavení systému nakládání s odpadem. Takové podniky získávají kapitál velmi obtížně, avšak jejich dopad na svět kolem nás je obrovský. 

Lze investovat také do firem, které se snaží omezit dopad svého podnikání na společnost a své snažení hodnotí pomocí environmentálních a společenských ukazatelů (ESG). Ty zohledňují třeba pracovní podmínky a rozvoj zaměstnanců, uhlíkovou stopu a emise skleníkových plynů či přiměřené odměny pro vedení firmy a transparentnost. 

„Pokud se jako lidé na jednu stranu snažíme například třídit odpad, omezovat plýtvání nebo spotřebu hovězího, měli bychom stejně přistupovat k investování – do portfolia zařazovat i ESG instrumenty,“ doporučuje Martin Luňáček.

Investujte do toho, čemu věříte nejvíce 

Pokud hledáte zhodnocení svých úspor a zároveň chcete podpořit projekty s pozitivním dopadem, vybírejte do svého portfolia sociálně odpovědné fondy ETF. Skládají se z cenných papírů firem, kterým naše budoucnost není lhostejná. „Velký přínos ESG investování vidím v tom, že peníze neplynou do společností, které se nechovají odpověďně – ať už k planetě, lidem či společnosti – anebo působí v kontroverzních odvětvích. Takové firmy jsou totiž z odpovědných ETF vyloučeny. To tlačí cenu jejich akcií dolů a vedení k tomu, aby změnilo způsob firemního fungování. Nepřímo tak dochází k pozitivní změně,“ vysvětluje Martin Luňáček. 

Vybírejte si tematicky podle svých sympatií. Chcete podpořit rozvojové trhy, nebo vás zaujalo inovativní zdravotnictví, čistá energie nebo péče o přírodní zdroje? Investujte eticky a tam, kde to má smysl. Užitečným pomocníkem bude online investiční platforma Portu. Stále mějte na paměti, abyste rozumně diverzifikovali portfolio a zohlednili své finanční cíle

Chcete rozumět investicím?

Portu monitoruje vývoj znalostí české populace v oblasti investic, spoření a akciových trhů prostřednictvím Indexu investiční gramostnosti. Ověřte si, jak jsou na tom vaše vědomosti na www.rozumiminvesticim.cz a soutěžte během měsíce investiční gramotnosti o hodnotné ceny. Na stejné adrese najdete i vzdělávací webináře, články a podcasty z oblasti investování.

Chcete investovat, ale bojíte se rizika? Diverzifikujte své portfolio jako nejbohatší lidé světa.

Pokud jste si našetřili něco bokem a rozhodujete se, jak s úsporami naložit, nesázejte všechno na jednu kartu. Klíčovou součástí zhodnocování financí by mělo být jejich promyšlené rozmístění do různých investičních produktů. Díky diverzifikaci portfolia rozložíte riziko mezi různé druhy investic, které se budou lišit také svou výnosností.

Jak si vybrat, do čeho zainvestujete?

Jestli jste v začátcích a svět investic teprve objevujete, zřejmě jste si uvědomili, že predikovat vývoj akciového trhu je náročné. Každý investiční nástroj je specifický, stejně tak firma, jejíž cenné papíry jsou vám sympatické. Při skládání portfolia zohledněte délku trvání investice, odvětví či region, v kterém společnost působí.

Nastřádané prostředky rozložte mezi rozdílné druhy aktiv. Nevažte se pouze na akcie a dluhopisy, promyslete nemovitosti a komodity jako zlato, či dokonce investiční alkohol. Zvažte svůj postoj k riziku a co od investice očekáváte, jaký je váš cíl v určitém časovém horizontu.

Které investice mají budoucnost?

Technologické firmy hrají prim. Čeští i světoví milionáři upřednostňují IT firmy, protože věří v budoucnost nejmodernějších technologií. Tu spatřují také ve zdravotní péči, výzkumu nových nanomateriálů a udržitelných zdrojích energie. S tím se pojí i investice, které mění svět k lepšímu. Impaktové investování má pozitivní společenský dopad a finanční výnos je až na druhém místě. Trendem poslední doby jsou i kryptoměny, na něž si troufají jen ostřílení investoři.

„Důležité je při diverzifikaci dávat pozor, jestli člověk opravdu rozkládá riziko a nakupuje v různých směrech, nebo jen kupí podobné investice na sebe. Portfolio složené čistě z velkých technologických firem nebo různých kryptoměn s sebou nese ohromnou dávku rizika, kterou by většina běžných investorů neměla podstupovat,“ vysvětluje Vratislav Zámiš, analytik Portu.

Při prvních investorských krocích je užitečným pomocníkem online investiční platforma Portu, zaměřující se na nízkonákladové a zároveň diverzifikované investice. Je pro všechny, kteří chtějí investovat dlouhodobě, a přitom mít přehled o svém portfoliu na dosah ruky.

Chcete rozumět investicím?

Portu monitoruje vývoj znalostí české populace v oblasti investic, spoření a akciových trhů prostřednictvím Indexu investiční gramostnosti. Ověřte si, jak jsou na tom vaše vědomosti na www.rozumiminvesticim.cz a soutěžte během měsíce investiční gramotnosti o hodnotné ceny.

I ti nejpečlivější plánovači mohou zažít těžké období vyžadující neobvyklé výdaje, při kterých je třeba sáhnout hluboko do kapsy, nebo dokonce přijít o práci. Každému je tedy jasné, že je nezbytné mít nějaké finanční prostředky v záloze na „horší časy“. Jak ale zjistit s jak vysokou částkou bychom měli počítat?

Jedním z pilířů „zdravých“ osobních financí je finanční rezerva. Jsou to peníze, které se odkládají stranou před vším ostatním na pokrytí neočekávaných výdajů. Je to první krok k vybudování vaší zodpovědné finanční budoucnosti – tedy ještě předtím, než začnete investovat. Je těžké předvídat, kdy a zda vůbec budete potřebovat peníze na pokrytí nečekaných životních nákladů někdy potřebovat, a to především proto, že peněžní rezerva je určena právě pro neočekávané situace.

Víte tedy, že finanční rezervu potřebujete. Otázka je, jak velkou bychom ji měli mít. Dostatečná rezerva u většiny lidí obvykle dosahuje finančního obnosu, který by stačil na pokrytí životních nákladů na tři až šest měsíců, aniž by vám to nějak narušilo režim, na který jste zvyklí. Ve chvíli, kdy si například hledáte novou práci, by vám taková suma měla bez problému stačit.

V ideálním případě jsou vaše životní náklady nižší než váš současný příjem. Problém však nastává v případě, kdy jsou vaše životní náklady vyšší než váš současný příjem. Není jednoduše z čeho finanční rezervu udělat. Pokud tomu tak skutečně je, měli byste zvážit, co omezit, abyste se případně nedostali do vážných existenčních problémů.

Skutečná částka, kterou byste si měli nechat stranou, závisí na čtyřech faktorech:

1. Věk
2. Povolání
3. Investovatelný majetek
4. Neočekávané závazky 

Věk

Věk má na výši finanční rezervy velký vliv, a to z několika důvodů. Čím jste starší, tím větší by vaše rezerva měla být. Mladší lidé mají obvykle nižší životní náklady, méně neočekávaných nákladů a potřebují méně času na nalezení nové práce.

Pokud jde o hledání nové práce, mládí je skutečně na vaší straně. O tom, že lidé nad 50 let mají problémy s hledáním nového zaměstnání, se toho napsalo již mnoho. Mnozí jsou přitom z práce vytlačeni nedobrovolně. Pokud vám hledání nové práce trvá déle, je zřejmé, že má smysl si rezervu vytvářet. Důrazně tedy doporučujeme, abyste s přibývajícím věkem přemýšleli o navýšení velikosti své peněžní rezervy, zejména pokud pracujete v oboru, kde jsou starší uchazeči o zaměstnání znevýhodňováni.

Povolání

Čím více je vaše zaměstnání žádané, tím menší rezervu potřebujete. Pravděpodobnost, že například velmi zkušený softwarový inženýr či lékař bude bez práce po dobu delší než šest měsíců, je v současné době velmi nízká. Naproti tomu člověku se základním vzděláním či z méně žádaných oborů by mohla přijít vyšší rezerva vhod. Vždy však záleží na aktuální situaci, který na pracovním trhu vládne, žádanost oborů je proměnlivá.

Doba, po kterou můžete být bez práce, se může lišit podle lokality, odvětví a úrovně, které jste ve své profesi dosáhli. V mnoha případech se pozice ve vyšším managementu hledají déle než pozice jednotlivých spolupracovníků. Nové zaměstnání můžete hledat déle i v případě, že nejste dostatečně flexibilní. Každý z těchto faktorů je potřeba důkladně zvážit, protože se promítají do délky doby, po kterou byste teoreticky čerpali finance z vaší rezervy.

Investovatelný majetek

Jedním z nejdůležitějších faktorů, které je třeba vzít v úvahu, je velikost aktiv, která hodláte či máte k dispozici investovat. Přesto ho mnoho lidí ignoruje. Investovatelná aktiva nad určitou úroveň vylučují potřebu finanční rezervy. Tato úroveň přitom může být řádově vyšší než vaše prostředky pro mimořádné události. Nad určitou hranicí si můžete dovolit přežít výraznou ztrátu, stále totiž máte dostatek peněz na pokrytí všeho nepředvídaného, co by vás mohlo potkat.

Potřeba finanční rezervy přichází především v těžkých ekonomických časech, které často korelují s výrazným poklesem akciového trhu. Zároveň je to doba, kdy byste své investice chtěli prodávat co nejméně. S ohledem na tuto skutečnost byste měli být ochotni financovat své mimořádné výdaje z investičního účtu pouze v případě, že budou představovat pouze malé procento vašeho znehodnoceného investičního účtu. Jinými slovy, pokud vaše finanční rezerva představuje velkou část investovatelných aktiv, nemáte dost prostředků na to, abyste se na ni mohli spolehnout jako na postačující fond pro případ nouze. Pokud by vám však objem všech prostředků ve vaší rezervě připadal jako kapka v moři v porovnání s vašimi investicemi, spolehnout se na ni s největší pravděpodobností můžete.

Neexistuje žádné pevně dané pravidlo, o které byste se mohli opřít. Obecně ale platí, že byste svoji finanční rezervu neměli likvidovat do chvíle, dokud váš investiční účet nepředstavuje 5 až 20násobek celkové částky, kterou byste mohli v krátkodobém časovém horizontu potřebovat.

Podívejme se podrobněji na hypotetický případ, kdy by se zrušení vaší rezervy nabízelo – a to ve chvíli, kdy výše vašeho investičního účtu vzroste na desetinásobek finanční rezervy.

Řekněme, že váš ideální „pohotovostní fond“ činí 100 000 Kč, což znamená investiční účet ve výši 1 000 000 Kč. I při velmi neobvyklém propadu trhu během finanční krize v letech 2008-2009, kdy index S&P 500 klesl o 57 % oproti svému vrcholu v roce 2007, by vaše diverzifikované portfolio kleslo přibližně o 40 %. To znamená, že váš investiční účet by se snížil na 600 000 Kč (1 000 000 Kč x (1-40 %)). V takovém případě by váš nouzový výběr představoval 17 % nyní snížené hodnoty vašeho portfolia. Pro představu, 17 % je přibližně čtyřnásobek doporučeného ročního výběru pro penzijní účet. I když by mohl být prodej části portfolia při těchto snížených hodnotách potenciálně bolestivý, nízká pravděpodobnost takové události ospravedlňuje jednorázový 17% výběr v rámci nouzového plánu.

17 % může být pro někoho v závislosti na toleranci k riziku příliš vysoká hodnota, pro někoho naopak příliš nízká. Z toho důvodu doporučujeme rozmezí 5 až 20násobku vaší celkové finanční rezervy. Mějte prosím na paměti, že i když se rozhodnete rezervu nemít, měli byste mít k dispozici dostatek peněz, které vám bez problému vystačí na přechodné období, než si vyberete peníze z investičního účtu.

Neočekávané závazky

Při nastavování výše vaší finanční rezervy mohou hrát velkou roli finanční potřeby vaší širší rodiny (takoví členové vaší rodiny, kterým jste ochotni pomoci v případě finanční krize nebo kteří by vás mohli požádat o pomoc). Čím více peněz vaše rodina má, tím menší je pravděpodobnost, že se na vás bude muset v případě nouze obrátit – a relativně tím méně peněz si musíte dát stranou. Jinými slovy, pokud mají vaši rodiče a sourozenci jen velmi malé úspory, pak vám rezerva na šest měsíců nemusí stačit.

I když je vaše rodina přiměřeně zajištěná, neznamená to, že byste si do rezervy pro případ nouze měli vyčlenit méně prostředků. Nikdo z nás určitě netouží po tom, jít v případě ztráty práce za rodiči a žádat je o peníze.

Vše je o tom zjistit si, co je pro vás a vaši situace nejlepší

Výše částky, kterou byste si měli vyčlenit jako finanční rezervu, je pro každého individuální. Při rozhodování, kolik peněz byste měli mít „bokem“, by měl hrát klíčovou roli váš věk, vaše celkové majetkové poměry spolu s rizikovostí vašeho zaměstnání. Až na výjimky byste svoji rezervu neměli investovat do ničeho jiného než do nízkorizikových účtů.

Velikost dostupného výnosu by neměla být rozhodující – důležitá je především bezpečnost vaší jistiny. Vyvážení těchto klíčových faktorů vám pomůže utvořit strategii spoření, jejímž výsledkem bude nouzový fond odpovídající vašim potřebám. Dokonce i ti, kteří svoji finanční rezervu ve skutečnosti nikdy nepoužijí, mají z její existence obrovský psychologický přínos – klid, který vám a vaší rodině přináší vědomí, že pod sebou máte pro všechny případy záchrannou síť.

—————————————————————–

Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové

Většina české populace si není příliš jistá svými znalostmi na poli investic. Nejvyšší hodnotu Indexu investiční gramotnosti se chlubí lidé na území Prahy, naopak nejhůře dopadli respondenti ve Středočeském kraji. Velkou sebedůvěru v oboru financí mají mladší respondenti (18–26 let), jejich znalosti jsou však paradoxně nejnižší. Ukazuje to průzkum investiční platformy Portu vypracovaný s agenturou IPSOS, který realizovala u příležitosti světového dne spoření připadajícího na 31.10.

Index investiční gramotnosti zjišťuje úroveň vědomostí české populace v oblasti investic, spoření, rizika a akciových trhů. Průzkum, který realizovala investiční platforma Portu ve spolupráci s výzkumnou agenturou IPSOS, odhalil, že máme nízké sebevědomí v oblasti investic a spoření. 

Zdroj: Portu

„Příležitosti pro investování jsou bohaté, avšak znalosti budoucích investorů jsou nízké, což vede k chybám při rozhodování a následné finanční ztrátě,“ upozorňuje Radim Krejčí, zakladatel online investiční platformy Portu, a dodává: „Tomu chceme čelit, a proto se zavazujeme dlouhodobě měřit, jak jsou na tom Češi se znalostmi z oblasti investování, zda se lepší, či zhoršují. A také především edukovat a přispět k vyššímu povědomí v tématu zhodnocení peněz a zodpovědnému nakládání s úsporami. Měření bude probíhat pomocí Indexu investiční gramotnosti, který sestavuje Portu a funguje jako garant odbornosti. V prvním ročníku průzkumu jsme stanovili hodnotu Indexu na 100 bodů, abychom mohli sledovat jeho vývoj a porovnávat výsledky v rámci demografických skupin respondentů,“ popisuje záměr Radim Krejčí.

S tím souhlasí i Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh: „Za poslední rok narostla globální finanční aktiva domácností o téměř 10 %. Ačkoliv neustále také roste počet lidí, kteří své úspory investují na kapitálovém trhu, finanční gramotnost roste jenom velmi pozvolna. Právě dostatečná investiční gramotnost je nezbytná pro to, aby domácnosti své úspory investovaly bezpečně, diverzifikovaně a rozvážně a v maximální míře své prostředky zhodnotily. Jenom tak budou mít zájem pokračovat ve svém finančním zajišťování prostřednictvím investování i v budoucnu.“ 

Investiční sebevědomí neodpovídá investičním znalostem

Sebedůvěra populace v investicích je nízká, tři čtvrtiny respondentů si příliš nevěří. Ukazuje se, že míra znalostí v oblasti investic a spoření roste s věkem. Mladí respondenti (18–26 let) si věří nejvíc, a naopak největší pochyby mají lidé ve věku 54–65 let. Více než třetina z nich (36 %) se považuje za zcela nezkušené a neznalé investory, zatímco mezi mladými se tak vidí méně než pětina. Z hlediska pohlaví jsou sebevědomější muži, za zcela nezkušené investorky se považuje 38 % respondentek a jen pětina respondentů.

„Češi nemají velkou sebedůvěru při investování. Ve svých investičních schopnostech si obecně více věří mladší skupina lidí. Nicméně jejich vědomosti s tím nekorespondují. Ve světě jsou na tom většinou mladší generace lépe a výsledky jsou opačné,“ komentuje Radim Krejčí. 

Odhalen byl však velký nesoulad mezi tím, jak své znalosti respondenti sami hodnotí a jaké reálně prokazují. Ti, kteří se považují za velmi zkušené a znalé investory, se se svými vědomostmi umístili až na předposledním místě. Dosáhli téměř shodný výsledek jako lidé, kteří se považují v oblasti investic za zcela nezkušené. Vyšší sebejistota mladších ročníků je neopodstatněná, jelikož jejich znalosti jsou paradoxně nejnižší. 

Nejlepší znalosti napříč věkovými kategoriemi naopak prokázali starší respondenti (54–65 let). Co se týče pohlaví, vědomosti odpovídají sebedůvěře. Index investiční gramotnosti žen je výrazně nižší než u mužů (79,9 oproti 116,6). Předpoklad, že lidé s vyšším vzděláním budou mít rozsáhlejší znalosti, se potvrdil. Nejlépe jsou na tom respondenti s ukončeným vysokoškolským vzděláním.

Zdroj: Portu

Lidé z Prahy jsou v průměru nejvíce investičně gramotní

Z pohledu zastoupení jednotlivých krajů, nejlépe jsou na tom se svými investičními vědomostmi obyvatelé hlavního města, jejichž Index investiční gramotnosti dosáhl více než 120 bodů, za nimi se se 109 body umístili respondenti z Vysočiny. O třetí příčku se dělí obyvatelé Libereckého a Plzeňského kraje se 101 bodem. Na opačném konci žebříčku se ocitli například zástupci Středočeského, Ústeckého nebo Karlovarského kraje – tedy regionů, které jsou často charakterizovány jako sociálně slabší a také s vyšší mírou exekucí. Lze tedy vysvětlení hledat například v tom, že v těchto regionech menší procento lidí řeší a zajímá se o problematiku investování. 

Zdroj: Portu

Investování vs. spoření

Příležitost k investování mají všichni na dosah ruky. „Věnovat se investování je dnes důležitější než kdy dřív. Zaprvé je přirozeně dostupnější díky technologii a aplikacím, které dnes nosíme doslova v kapse. Zadruhé nás k tomu nutí výnosy uměle sražené k nule a rostoucí inflace. Jinými slovy, investovat dnes musí úplně každý, kdo je schopen vytvořit alespoň nějaké úspory,“ komentuje ekonom Dominik Stroukal.

Většina populace zná rozdíl mezi investováním a spořením a vztah mezi výší výnosu a rizikem. Sedm z deseti Čechů správně označilo, že se spořením se pojí nižší výnos a riziko, než je tomu u investic. Ve vztahu mezi rizikem a výnosem z investice se 72 % respondentů opět správně domnívá, že větší výnos znamená také větší riziko. Ač polovina respondentů chápe smysl snižování rizika pomocí diverzifikace, čtvrtina respondentů se bohužel chybně domnívá, že se tím riziko zcela eliminuje. Nejčastěji si to myslí nejstarší skupina respondentů (54–65 let). 

Historické výnosy nejsou zárukou budoucnosti

Znalosti o vlivu inflace na investice se různí. Tři čtvrtiny respondentů se správně domnívají, že pokud inflace převyšuje míru zhodnocování peněz, tak si v budoucnu koupí méně než dnes. Nepříliš pozitivním zjištěním však je, že většina respondentů očekává, že pokud v minulosti výnosy rostly, bude tomu tak i nadále. Jen necelá třetina si uvědomuje, že historické výnosy nezaručují budoucí.

Vcelku náročné se pro značnou část populace jeví chápání pojmu složeného úročení. Rozumí mu jen cca 40 % respondentů. Obdobně lidi trápí i práce s procenty. Například pokles a opětovný nárůst investice o stejné procento si mylně vykládají jako návrat na původní hodnotu. Jen přibližně třetina si uvědomuje, že modelový 30% pokles a následný 30% růst vyústí v nižší hodnotu investice.

„Kdo chce dnes ochránit své úspory před inflací, musí investovat. Kdo chce investovat, musí riskovat. Kdo chce riskovat tak, aby se dříve či později nespálil, musí být finančně gramotný. Kdo chce být finančně gramotný, ať si ověří své znalosti a změří si svůj Index investiční gramotnosti na www.rozumiminvesticim.cz,“ doporučuje ekonom Lukáš Kovanda.

S pohyby na akciovém trhu si moc nevíme rady

Při investování na rozdíl od spoření nejsou výnosy zaručeny. To si však uvědomuje jen přibližně třetina Čechů (35 %). Ostatní si nejsou jisti, zda jim nějaké záruky někdo garantuje, nebo spoléhají na Českou národní banku 

„Na kapitálovém trhu se často zmiňuje ochrana investora, jako jedna ze základních hodnot. Legislativní ochrana je tak naprostou samozřejmostí a je rozvíjena od samotných počátků kapitálového trhu u nás. Bohužel se ruku v ruce s rozvojem legislativní ochrany příliš nedařilo rozvíjet ochranu individuální. Ta je úzce spojena s finanční gramotností každého jednoho z nás. Pokud vzroste úroveň finančních znalostí napříč společností, bude legislativní ochrana působit již jen jako bezpečnostní prvek, který nebude potřeba nijak nadužívat. Kapitálový trh tak bude svobodnější a přitom bezpečnější,“ konstatuje Jiří Kovařík, ředitel externí komunikace a obchodu Burzy cenných papírů Praha. 

Pouze 40 % z nás rozumí vlivu měnového kurzu na korunovou hodnotu akcií. Pokud by česká měna posílila vůči zahraniční, nižší korunovou hodnotu cenného papíru by očekávali dva lidé z pěti. V průměru více než dvě třetiny populace rovněž netuší, jakou sazbou jsou příjmy z cenných papírů daněny nebo se ve svých představách o daňové sazbě mýlí. Jen třetina populace deklaruje 15% daň.

Světový den spoření a měsíc investiční gramotnosti

Poslední říjnový den ve světě připadá na Den spoření, na nějž Portu v listopadu naváže a soustředí se na zvyšování investiční gramotnosti. Chce vzdělávat širokou veřejnost v oblasti investování, spoření, zhodnocení úspor a dění na akciovém trhu. „Neděle 31. října oslavuje světový den spoření, k němuž bychom se rádi připojili a zároveň hned v listopadu odstartovali měsíc investiční gramotnosti. Na adrese www.rozumiminvesticim.cz chystáme vzdělávací webináře a články pro širokou veřejnost. Každý si také může ověřit, jaké má znalosti v oblasti investic a spoření a současně si zasoutěžit o zajímavé ceny,“ uzavírá Radim Krejčí.

O projektu Index investiční gramotnosti

Projekt investiční platformy Portu – Index investiční gramotnosti – bude dlouhodobě monitorovat vývoj znalostí v oblasti investic u české populace. Zkoumá, jak se Češi orientují v investicích a spoření. Cílem projektu je vzdělávat širokou veřejnost ve finanční gramotnosti a zvyšovat povědomí o investicích a chování trhu s cennými papíry. Svůj index se každý dozví po vyplnění dotazníku na www.rozumiminvesticim.cz, kde jej může porovnat s indexem české populace. Všichni, kdo dotazník odešlou, se navíc dostávají do slosování zajímavé ceny. Na stejné adrese lze najít edukativní webináře, podcasty a články z oblasti investování. Garanty projektu jsou přední čeští ekonomové Lukáš Kovanda a Dominik Stroukal a Burza cenných papírů Praha.

O průzkumu

Průzkum Index investiční gramotnosti realizovala pro investiční platformu Portu výzkumná agentura IPSOS. Online dotazník vyplnil v průběhu října 2021 reprezentativní vzorek populace o 1 050 respondentech. V průzkumu se měřila znalost Čechů v oblasti investic. Hlavním cílem bylo zjistit úroveň vědomostí o investování, spoření, rizicích výnosu, vlivu inflace a ověřit znalosti trhu s akciemi.

O Portu

Portu je první česká robo-advisory investiční platforma, která vznikla ve finanční společnosti Wood & Company, přední středoevropské investiční skupině s 30letou tradicí. Portu se zaměřuje na nízkonákladové a zároveň diverzifikované investice, především do burzovně obchodovaných fondů. Je pro všechny, kteří chtějí investovat dlouhodobě, a přitom mít přehled o svých investicích online. Více na www.portu.cz. 

O Indexu investiční gramotnosti

Projekt vznikl s cílem zjistit, jak Češi oblast investování a spoření vnímají a jak se v ní orientují. Záměrem projektu je vzdělávání a zvyšování finanční gramotnosti široké veřejnosti.

Abychom zjistili, jak dobře se nám to vede, rozhodli jsme se pro vytvoření indexu, který bude sloužit jako odrazový můstek pro vyhodnocování vývoje naší finanční gramotnosti v budoucnu.

Pracovat zdarma, odmítnout hezkou večeři a zříct se letní dovolené. Děláme to rádi, nebo si ani neuvědomujeme, že se nám to děje?  

Možná ne. Inflaci totiž vidět není a její vliv pozorujeme až při pohledu zpět v čase.

Investování je o něčem jiném, než se na první pohled může zdát. Jaký vliv může mít na naše úspory, náš čas a díky čemu nám může výrazně usnadnit dosažení našich cílů? Právě to si v tomto článku řekneme.

Než se do toho ale pustíme, rádi bychom hned v úvodu zdůraznili to, čím investování není:

• investování není cestou k rychlému zbohatnutí,
• investování není dostupné jen pro bohaté,
• investování není podvod.

Základním předpokladem investování je zhodnocení nebo alespoň zachování hodnoty našich úspor v průběhu času. Proč je potřeba pro zachování hodnoty peněz cokoliv dělat? Jak souvisí vývoj hodnoty našich úspor s časem?

Při investování hraje čas a to, jak s ním naložíme, velmi významnou roli. Může být jak naší straně, tak také proti nám. 

Práce, peníze a čas

Náš příjem je odměnou za dobře odvedenou práci, tedy za čas, který jsme věnovali vytváření něčeho hodnotného. Na získanou mzdu ovšem čas působí i nadále a pomalu snižuje jeji hodnotu. V důsledku inflace totiž ceny stejných produktů v průběhu času rostou. To znamená, že skutečná hodnota stejného množství peněz se sníží – za rok si např. za 1 000 Kč koupíme méně než dnes.

Při současné roční inflaci na úrovni 4 % bychom tak za 20 000 Kč, které jsme celý rok drželi na účtu, nakoupili pouze zboží s historickou hodnotou 19 200 Kč. Rozdílem je třeba jedna hezká večeře pro dva lidi. 

Když na inflaci nahlížíme jenom jako na malý pokles hodnoty našich úspor, celá věc nezní nijak hrozivě. Pokles skutečné hodnoty úspor ovšem znamená, že jsme ztratili také čas, který jsme jejich vytvoření věnovali. Z 252 pracovních dnů v roce 2021 tvoří 4 % přibližně 10 dnů. Pomyšlení na to, že se naše odměna za některé z těch náročných dnů v práci jednoduše vypaří, je už o něco smutnější. 

Nebuďme ale negativní. Šetření rozhodně má smysl a s inflací jde pracovat. Jinými slovy, čas můžeme postavit na naši stranu. 

Komu byste udělali radost, kdyby…

Hodnotu našich úspor zachováme tak, že je zhodnotíme ve stejné výši, jakou má inflace. To znamená, že kdyby dosáhla roční výše inflace 4 %, pro zachování hodnoty našich úspor bychom je museli zhodnotit alespoň o tyto 4 %. Běžné bankovní účty tak vysoké zhodnocení neposkytují, navzdory tomu na nich ale mnoho lidí nadále drží většinu svých peněz. Kvůli inflaci tak tito lidé každoročně přichází o část hodnoty svých úspor. Tento pokles přitom na první pohled ani nezaznamenáme. Na bankovním účtu totiž budeme mít stejnou částku, akorát si za ní budeme moci nakoupit méně. O kolik? 

Držíte své úspory na účtu s nižším úrokem, než je výše inflace? Komu byste udělali radost za peníze, které vám teď inflace jednoduše spolkne? Co byste řekli na výše zmíněnou večeři, návštěvu divadla a v případě větších úspor třeba na nové kolo nebo letní dovolenou? 

Právě pro tyto chvíle s rodinou a lidmi, které máme rádi, má smysl zhodnocovat naše úspory. Pro naši mzdu jsme poctivě pracovali. Proč bychom se následně vzdali části její hodnoty? 

Zachování hodnoty našich úspor, tedy jejich ochrana před inflací, bezesporu dává smysl. O to více, když sledujeme rychle se zvyšující hodnotu inflace během posledních měsíců. 

Mnoho investorů má za cíl zhodnotit své investice nad úroveň inflace a postupně zvyšovat jejich skutečnou hodnotu. Jak nám může tento přístup usnadnit dosažení dlouhodobých cílů?

Rychlejší cesta k našim cílům

Plánujete vysněnou dovolenou v Jižní Americe, nové bydlení nebo snad chcete vašim dětem vytvořit finanční odrazový můstek? Cílů máme hodně, od těch krátkodobých až po zhodnocování úspor pro důstojná léta v důchodu. Čím větší je náš cíl, tím déle si na něj většinou musíme šetřit.

Z předchozí kapitoly už ovšem víme, že v průběhu let naše úspory na běžných účtech ztratí část své hodnoty. 

Co kdybychom je ale v určitém roce dokázali zhodnotit ve větší míře, než jaká byla výše inflace? Získali bychom tím výnos, který by se přičetl k celkové výši investice. Následující rok by se nám spolu s původní částkou investice dále zhodnocoval také v minulých letech získaný úrok. To je podstatou složeného úročení.

Při neměnné míře zhodnocení a inflace bychom tak každý rok dosáhli o něco vyššího výnosu než v předchozím roce. Díky tomu porostou naše úspory stále rychleji a naše vytyčené cíle tak dosáhneme dříve a s menší námahou, než kdybychom spořili na běžném účtu.

Naše dlouhodobé cíle se nám zdají být často tak vzdálené, že máme dojem, že pro ně dnes ještě nemusíme nic udělat. Jenom čekáme a první krok vždy odsouváme. Aby však naše cíle nezůstaly pouze cíli, měli bychom se sami sebe zeptat: „Co jsme pro splnění svého cíle udělali dnes?“ Není to řečnická otázka. Zkusme si ji opravdu zodpovědět a když je třeba, položme si ji znovu a znovu.

Jak by vypadal vývoj našich úspor, kdybychom si např. na budoucí rekonstrukci našeho bytu každý měsíc odložili 3 000 Kč? Srovnejme si vývoj úspor při jejich uložení na běžném účtu ve srovnání s investováním:

Svět, ve kterém se žije lépe

Investování má vedle potenciálního zhodnocení našich úspor také další neméně významný efekt. Některé investice obsahují akcie velkého množství firem, při jiných si cíleně vybíráme společnosti, jejichž činnost je pro nás sympatická a chceme je podpořit.

Jsou to např. firmy, které přispívají k pozitivní změně našeho okolí nebo společnosti jako takové. Za svoji investici tak získáme nejen určitý výnos, ale také vědomí, že jsme podpořili rozvoj pro nás smysluplné věci. 

Málokdo z nás by si třeba dokázal založit společnost na výrobu solárních panelů, nákupem akcií takovéto společnosti se však můžeme stát jejími spoluvlastníky a nepřímo tím podpoříme získávání energií z udržitelných zdrojů.

Proč tedy začít investovat? 

Investování nám pomáhá zachovat a potencionálně zvyšovat hodnotu našich úspor. Díky složenému úročení může jejich hodnota růst rychleji, než kdybychom je jednoduše ukládali na náš účet. 

Zkrátíme si tím čas, který potřebujeme k ušetření peněz na naše dlouhodobé cíle. Využitím složeného úročení se nám v průběhu dlouhého investičního horizontu naše úspory znásobí. Smysl má proto také investování malých částek, o které své portfolio pravidelně navyšujeme.  

Dalším důvodem, proč se do zhodnocování svých úspor pustit už teď, tedy jakmile si vytvoříme dostatečnou finanční rezervu, je skutečnost, že možnost ukládání části našich příjmů bokem nemusíme mít trvale. V případě neočekávaných změn v životě nám na druhé straně můžou přijít zhodnocené úspory vhod.

Investování je dlouhodobý přístup ke zhodnocování našich úspor a postupnému budování našeho bohatství. Není to ovšem rychlá zkratka ke zbohatnutí. Kdyby vám někdo tvrdil, že ano, buďte na pozoru, pravděpodobně se zajímá více o vaše peníze než o to, aby vám pomohl.

Když vás myšlenka zhodnocování vašich úspor zaujala, podívejte se také na náš článek Jak začít investovat Investování totiž nezačíná nákupem akcií.