Elementárním rozdílem mezi investováním a spořením je riziko ztráty, které se s těmito činnostmi pojí. U spoření odkládáte peníze za předem určený úrok a riziko že peníze ztratíte je velmi malé. Získáváte tak sice jistý, ale zato často velmi nízký výnos.

U investování máte možnost dosáhnout na vyšší výnosy, ale na úkor rostoucího rizika. Úrok není předem domluvený a hodnota investice může jak růst, tak také klesat.

První odpověď není správná, jelikož investování je široce dostupné v podobné míře jako spoření. Neplatí ani druhá odpověď, protože výnos u investování nelze zaručit.

Mezi výnosem a rizikovostí platí u investic jednoduchý vztah – čím vyššího výnosu chcete dosáhnout, tím větší riziko musíte podstoupit. Neplatí přitom automaticky, že by rizikovější nástroje musely vždy přinášet vyšší výnos. Vzájemný vztah je způsobený tím, že čím větší nejistota ohledně investice figuruje, tím vyšší budou investoři obecně požadovat odměnu (=výnos).

V běžném životě existuje rčení „Nedávej všechna vejce do jednoho košíku“. V investičním světě se používá pojem diverzifikace, který představuje rozložení financí mezi různé firmy, ale také často mezi různé geografické oblasti nebo třídy aktiv. Pokud sázíte na jeden košík (nebo firmu), tak jeho pád výrazně ovlivní celý váš výnos. Rozdělením mezi více košíků (firem) omezíte negativní dopad tohoto pádu. S investicí do více firem tak obecně klesá podstupované riziko, k jeho celkové eliminaci ale nedochází.

Inflace představuje všeobecný nárůst cenové hladiny za určité období a tím pádem snížení kupní síly peněz. Na začátku období byste si za 10 000 Kč mohli koupit určitý koš zboží ve zmíněné hodnotě. Po jednom roce stoupne cena tohoto koše o 2 % na 10 200 Kč. Jednoprocentní úrok na účtu zajistí zhodnocení původní částky na 10 100 Kč, což znamená, že nedosáhnete na původní spotřební koš a v reálném vyjádření budete o 100 Kč chudší – koupit si tedy můžete méně.

Historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Na první pohled vzestupná tendence nijak neodráží budoucnost a může jít o pouhou náhodu. V roce 2021 může být výnos vyšší, ale také nižší nebo i záporný. Spíše než historické výsledky je důležité zkoumat to, do čeho reálně fond investuje, jaké má poplatky nebo kdo za ním stojí.

Díky konceptu složeného úročení bude finální částka vyšší než 1 100 Kč. Proč? Při zjednodušeném příkladu s ročním úročením se první rok uložená částka zhodnotí o 2 % na 1 020 Kč. Následující rok dojde opět ke zhodnocení o 2 %, nezhodnocuje se ale jen původní tisícikoruna, ale také získaný úrok. Po druhém roce je tak na účtu 1 040,4 Kč. Tímto způsobem se po 5 letech dostanete až na 1 104,08 Kč, finální částka je tak vyšší než při jednoduchém úročení.

Tato jednoduchá finanční matematika často vede k chybám v hodnocení výkonu u vlastních investic. Pokud hodnota investice klesne o určité procento a následně o stejné procento vzroste, je finální hodnota nižší. Jestliže do cenného papíru investujete 1 000 Kč a jeho hodnota o 30 % klesne, ztratíte tak 300 Kč a jeho nová hodnota bude 700 Kč. Pokud následně dojde ke zhodnocení o 30 %, stoupne cena o 210 Kč na 910 Kč. Proti původní ceně tak stále ztrácíte. Abyste se vrátili na původní tisícikorunu, musela by v druhém kroku cena stoupnout zhruba o 43 %.

Pojištění proti poklesu na akciovém trhu vám žádná z následujících organizací nezajišťuje. Možnost ztráty k investování patří a je nedílnou součástí procesu. Nejblíže tomuto konceptu jsou některé zajištěné fondy, které ochraňují investora před ztrátou, ale jejich výnos je obvykle velmi nízký.

Při investicích na zahraničních trzích podstupuje investor i tzv. měnové riziko. To představuje vliv změny kurzu na výsledek jeho investice. Pokud byste v udávaném příkladu nakoupili akcie za 15 000 Kč, získáte tím akcie společnosti Apple v hodnotě 500 USD. Po změně kurzu z 30 Kč na 25 Kč za dolar držíte akcie Applu ve stejné dolarové hodnotě (500 USD), ale při prodeji a směně na koruny získáte již pouze 12 500 Kč. Vlivem změny kurzu tak hodnota vaší investice klesla o 16,67 %, a to i přesto, že se samotná hodnota společnosti nijak nezměnila. Z tohoto důvodu se někteří investoři proti měnovému riziku zajišťují.

Příjmy z cenných papírů v České republice podléhají 15% dani. Existují ale výjimky, které investora od placení daně osvobozují. Je to například limit na prodej cenných papírů do výše 100 000 Kč v rámci jednoho kalendářního roku nebo tříletý časový test.