Spoření na důchod není silnou stránkou Čechů, a to ani těch, kterým se tato životní meta blíží. Pouze třetina (31 %) lidí nad 50 let si cíleně spoří na důchod, na Slovensku je to 26,6 %. Žádné peníze stranou neodkládá jen 17,4 % dotázaných. Většina Čechů spoří bez konkrétního účelu nebo na krytí neočekávaných událostí. Jen 3 z 10 ale uspořené peníze vkládají do akcií, dluhopisů či jiných investičních instrumentů. 7 z 10 Čechů by bylo v důchodu spokojeno s částkou alespoň 25 tisíc, aktuální průměrný důchod na hranici 21 tisíc tak není dostačující. Zhruba 6 z 10 dotazovaných uvedla, že očekávají nebo už pociťují pokles životní úrovně v důchodu.

Spoření na důchod nepatří mezi nejsilnější stránky Čechů, kteří se blíží důchodovému věku. Ten je v současné době stanoven na 65 let, ale odhaduje se, že dnešním padesátníkům se odchod do důchodu může prodloužit o 1–2 roky. „Po dosažení padesátky mají lidé zhruba 15 let na to, aby si mohli odkládat peníze na zvýšení životní úrovně v důchodu. To však cíleně činí jen asi třetina lidí ve věku nad 50 let, na Slovensku pak dokonce pouze 26,6 % dotázaných,“ říká Marek Pokorný, analytik Portu. Informace vyplynula z dotazování online investiční společnosti Portu prostřednictvím platformy Instant Research.

Na přilepšení k důchodu si spoří 33 % mužů a 29 % žen ve věku nad 50 let. Mezi OSVČ je to 82,3 % dotázaných. A to i přesto, že více z nich deklaruje nadprůměrný příjem ve srovnání s běžnými zaměstnanci a mnohým z nich hrozí minimální důchod z důvodu jen základních odvodů.  

„Přestože cíleně na důchod spoří relativně málo Čechů, dobrou zprávou je, že pouze 17,4 % lidí starších 50 let si nespoří žádné peníze. Z těch, kteří si nějaké peníze stranou odkládají, jich nejvíce (41,3 %) spoří bez konkrétního důvodu, zhruba stejný podíl (40,1 %) odkládá stranou pro případ neočekávaných událostí, dalším v pořadí je pak s 31% podílem spoření na přilepšení k důchodu. Na pohřeb si cíleně odkládá asi 5 % Čechů, zatímco na Slovensku je to téměř 10 % respondentů,“ doplňuje Pokorný. Jen 3 z 10 dotazovaných pak odložené peníze zhodnocují formou investování do akcií, dluhopisů, podílových fondů nebo jiných instrumentů, častěji přitom muži (33,6 %) než ženy (20,1 %).

Aby odložené peníze neztrácely na hodnotě

Podle analytika Portu příliš nezáleží na tom, za jakým účelem si člověk peníze odkládá. Důležité ale je, jakým způsobem se peníze odkládají – zda neleží ladem na běžném účtu, kde ztrácí na hodnotě vlivem inflace, ale dále pracují. V případě dlouhodobého horizontu, jakým je spoření na důchod, by pak úspory měly být investovány. Například u investic do akcií, které dlouhodobě nabízejí nejvyšší výnosy, je vhodné počítat s investičním horizontem alespoň 10 let. „V případě investování na důchod je dobré začít co nejdříve. Nejenže tím snížíte riziko, ale díky efektu složeného úročení můžete odkládat i menší částky. Například při průměrném tržním výnosu 8 % stačí na naspoření 5 milionů korun investovat necelých 1 400 korun měsíčně po dobu 40 let. V desetiletém investičním horizontu byste na naspoření stejné částky museli odkládat více než 22 tisíc korun měsíčně,“ říká Pokorný.

Běžný důchod nestačí

O investování na důchod by měli uvažovat především ti, kteří jsou přesvědčeni, že jim běžný důchod nebude stačit. To je ale podle dotazování většina, protože 7 z 10 Čechů by bylo v důchodu spokojeno s částkou minimálně 25 tisíc a více. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení je průměrná výše starobního důchodu 21 078 Kč. Většina dotazovaných ve věku nad 50 let (60,6 %) také uvedla, že již pociťují anebo očekávají pokles životní úrovně v důchodu. Ze zhoršení mají obavy častěji muži než ženy. Zhruba stejné procento (59,8 %) lidí v tomto věku si přitom chce naspořené peníze užívat a investovat je například do cestování, lázeňských pobytů nebo rozvoje svých koníčků.

„Samostatnou kapitolou jsou pak osoby samostatně výdělečně činné, z nichž většina platí příspěvky z minimálního vyměřovacího základu a hrozí jim tak, že dosáhnou pouze na minimální důchod, který je v letošním roce na úrovni 5 430 Kč,“ vysvětluje Pokorný. Z průzkumu pro Index investiční gramotnosti vyplývá, že většina OSVČ, kteří si spoří na důchod, volí nižší částky. Částky do 2 tisíc korun odkládá 43 %, mezi 2–5 tisíci korunami spoří 23 %, více než 5 tisíc korun pak jen 16,5 % OSVČ.