Máte někdy pocit, že vaše peníze už nemají takovou hodnotu jako dříve? Je téměř jisté, že se vám to nezdá. Nejspíš jste zaznamenali účinky inflace. Inflace je jedním z nejznámějších pojmů v ekonomii, který zejména v poslední době slýcháme téměř každý den. Víte ale, co přesně inflace znamená? Jak se měří nebo jaké má druhy? Pojďme si problematiku inflace podrobněji představit a také si shrnout, jak se proti ní nejlépe bránit.

Pojem, který by měl znát opravdu každý

Inflace je jedním ze základních ekonomických ukazatelů a rozhodně se netýká jen obchodníků či ekonomů, ale i spotřebitelů, kteří ji mohou nevědomě utvářet a měnit. Je definována jako nárůst cenové hladiny (zboží a služeb) v ekonomice za určité časové období. Jednoduše nám říká, o kolik procent zhruba vzrostly ceny.

K inflaci dochází, když ceny zboží a služeb dlouhodobě rostou, čímž se snižuje kupní síla neboli množství zboží a služeb, které si můžete koupit za jednu měnovou jednotku. V praxi to vypadá tak, že za 1000 Kč si dnes koupíte více zboží nebo služeb, než si za 1000 Kč koupíte zítra nebo kdykoliv v budoucnu.

Je důležité si uvědomit, že inflace není totéž, co zvýšení cen jednoho zboží nebo jedné služby. Inflace zahrnuje spíše současné a pokračující zvyšování cen mnoha věcí, které pravidelně nakupujete. Nejedná se tedy pouze o účet za potraviny, ale zvyšují se také náklady na energie, veřejné služby, cestování a další výdaje.

vyvoj-inflace-fin

Příčiny a typy inflace

Typy inflace můžeme rozlišovat podle toho, co je její příčinou. Často jde o nerovnováhu mezi dvěma různými ekonomickými silami, tedy nabídkou a poptávkou. Nabídka popisuje, kolik zboží nebo služeb se vyrábí a prodává a je řízena podniky, které dané zboží nebo služby prodávají. Poptávka oproti tomu udává, kolik zboží nebo služeb se kupuje za určitou cenu a je řízena spotřebiteli. K inflaci tedy dochází, když poptávka převyšuje nabídku.

Poptávková inflace

Když je inflace tažena poptávkou, tak lidé mají zájem nakupovat, což vede ke zvýšení cen. Zvýšení cen vede zaměstnance k tomu, aby požadovali vyšší mzdy. Vyšší mzdy však znamenají pro firmy větší náklady, které vedou k růstu cen a nastává tzv. inflační spirála. Nelze pak již říct, jestli rostou mzdy kvůli rostoucím cenám nebo ceny kvůli mzdám. K tomuto druhu inflace dochází zpravidla v období vysoké spotřebitelské důvěry, například když je nízká míra nezaměstnanosti a vysoké mzdy.

Nabídková inflace

V případě nabídkové inflace se celková cenová hladina zvyšuje kvůli zdražování výrobních vstupů, tedy např. materiálů, pohonných hmot nebo energií. To vede firmy k tomu, aby zdražily ceny. Může jít například o zdražení materiálů či energií. Zvýšení cen pak opět vede k požadavku na zvýšení mezd a znovu se tak roztáčí inflační spirála.

Je také možné, že inflace je důsledkem faktorů, které nesouvisí s ekonomikou. Přírodní katastrofy nebo významné světové události mohou také narušit dodavatelské řetězce a snížit množství dostupného zboží, což zvýší ceny zbývajících zásob. 

Měření a formy inflace

Měření inflace je poměrně ošemetná věc, jelikož ceny nerostou rovnoměrně. Pojďme se podívat na to, jakým způsobem se inflace měří a na její formy. K jejímu zjištění se nejčastěji používá index spotřebitelských cen, který používá i Český statistický úřad.

Index spotřebitelských cen využívá k měření inflace tzv. spotřební koš. Ten je vybírán tak, aby reprezentoval spotřební návyky průměrného občana. Každá položka má svou váhu a ty, na které domácnosti spotřebovávají více peněz mají ve spotřebním koši vyšší váhu. Na každého ale inflace dopadá různě, jelikož každý člověk má jiné potřeby a jejich spotřební koše se od průměru mohou lišit.

Ačkoliv je index spotřebitelských cen pro výpočet inflace nejjednodušší a nejčastěji používaný, existují i další metody výpočtu:

  •       Index cen výrobců a jeho výpočet je důležitý spíše pro ekonomiku než pro spotřebitele. Vypočítá se stejně jako index spotřebitelských cen, ale liší se tím, že je založen na cenách komodit, které zahrnují ceny potravin a produkty těžebního a zpracovatelského průmyslu.
  •       Deflátor HDP je pro výpočet míry inflace nejkomplexnější a vyjadřuje ceny všech statků, ze kterých se skládá hrubý domácí produkt. Tento výpočet je ale značně komplikovaný a v praxi se s ním příliš často nesetkáme, jelikož je stejně jako index cen výrobců určen spíše pro ekonomiku jako celek.

Inflace je dobro i zlo současně

Již víme, že inflace zvyšuje náklady na život a znehodnocuje úspory. S inflací přichází na scénu také zvyšování úrokových sazeb, které má výrazný vliv na ekonomiku a akciový trh. K čemu může být inflace dobrá? To je otázka, kterou si lidé často pokládají. Každý by byl možná radši, kdyby ceny nerostly. Jenže bez inflace by současná ekonomika zkrátka tak úplně nefungovala.

Mírná inflace je známkou hospodářského růstu a trvale mírná a stabilní inflace může tento růst prodloužit. Je tomu tak proto, že ceny a mzdy přirozeně rostou souběžně, což umožňuje spotřebitelům nadále si půjčovat a nakupovat a podnikům vydělávat více peněz. Optimální hodnota inflace podporuje utrácení místo spoření a zajišťuje tak ekonomický rozvoj.

Pokud ekonomika nepracuje na plný výkon, což znamená, že existuje nevyužitá pracovní síla nebo zdroje, inflace teoreticky pomáhá zvýšit produkci. Více peněz znamená více výdajů, což se rovná větší poptávce. Větší poptávka zase vyvolává větší výrobu, která tuto poptávku uspokojuje.

Mírná inflace spotřebitelům neubližuje a zároveň je nutí neodkládat spotřebu. To naopak vede k růstu poptávky, která pomáhá růstu zaměstnanosti a mezd. Díky tomu mají lidé více peněz na spotřebu, a tím se kruh uzavírá. Mírná inflace je tedy pro zdravou ekonomiku klíčová.

Inflace také ulehčuje dlužníkům, kteří splácejí své půjčky penězi, které mají kvůli inflaci nižší hodnotu než peníze, které si půjčili. Díky inflaci se dá říci, že se také snižuje reálný dluh států.

Důvody současné inflace

Současnou vysokou míru inflace můžeme přičíst několika různým faktorům, z nichž mnohé jsou ještě důsledkem pandemie. Obecné příčiny jsou tři.

Začátek Covidu

Vše začalo Covidem v roce 2020, tisknutím nových peněz a následnou obnovenou poptávkou. Ta se do té doby zvyšovala předvídatelně, ale najednou vyskočila na úroveň let 2023/2024. Na to firmy nestihly zareagovat a začaly vznikat problémy v globálních dodavatelských řetězcích. Problémy související s pandemií v přístavech, skladech, továrnách a logistických sítích způsobily, že v době, kdy poptávka spotřebitelů prudce roste, má mnoho firem nízkou úroveň zásob.

Zároveň jsou náklady na pohonné hmoty a pracovní sílu stále vysoké, což nutí podniky v celém dodavatelském řetězci zvyšovat ceny – další zvyšování inflace. V tomto nestabilním hospodářském prostředí musí být dodavatelské řetězce efektivní a schopné reagovat. Čím déle tyto obtíže přetrvávají, tím je pravděpodobnější, že podniky tyto náklady přenesou na své zákazníky v podobě vyšších cen.

Tisknutí nových peněz

Utlumená ekonomika potřebovala nastartovat a v období nízkých sazeb se začaly tisknout nové peníze, které si lidé začali půjčovat a spotřebovávat. Tisknutí nových peněz a jejich distribuce občanům způsobilo zvýšení poptávky a tedy i zvyšování cenové hladiny.

Válka na Ukrajině

Hřebík do rakve zarazila válka na Ukrajině, která spolu s nespolehlivými ruskými dodávkami ropy a zemního plynu způsobila nárůst cen energií a značnou volatilitu na energetických trzích, a to zejména v Evropě.

Deflace a stagflace

Deflace

Mírná inflace je přirozenou součástí hospodářského cyklu, která může být dobrou, špatnou nebo žádnou zprávou, ale deflace je vždy důvodem k obavám. Je sice pravda, že inflace zdražuje, ale zároveň snižuje hodnotu dluhu, takže si lidé a podniky nepřestávají půjčovat peníze. Navíc se proti inflaci můžete bránit investováním svých peněz.

Deflace je jev, který je přesným opakem inflace. Při deflaci tedy dochází k poklesu cen zboží a služeb, což následně zvyšuje kupní sílu peněz. Znamená to také, že za stejné množství peněz lze koupit více zboží a služeb. To může na první pohled působit jako pozitivní faktor, ovšem pouze v krátkodobém hledisku.

Deflace vzniká, když je v ekonomice přebytek zboží nebo služeb a málo peněz, které by mohly být použity na jejich nákup. To se projeví poklesem cen, které dlouhodobě vedou k nižším tržbám firem, což vede k poklesu mezd, nutnosti stlačení nákladů a tím i k omezení pracovních míst. Klesají tedy mzdy, roste nezaměstnanost a především se zastavují soukromé i firemní investice.

Deflace je obecně považována za hospodářskou krizi, která je spojena s nezaměstnaností a velmi nízkou úrovní produktivity zboží a služeb. Při deflace podniky a veřejnost obecně hromadí méně bohatství, a proto jsou výdaje velmi nízké, což dále snižuje poptávku. Při poklesu poptávky mají podniky tendenci snižovat ceny zboží a služeb, aby poptávku zvýšily.

Stagflace

Stagflace je kombinací stagnace a inflace. Jedná se o hospodářský cyklus, který se vyznačuje pomalým růstem a vysokou mírou nezaměstnanosti doprovázenou inflací. Pro tvůrce hospodářské politiky je tato kombinace obzvláště obtížná, protože snaha o nápravu jednoho z faktorů může zhoršit druhý.

Trojlístek pomalého růstu, vysoké nezaměstnanosti a rychlé inflace vytváří na ekonomiku značný tlak. Pro domácnosti stagflace znamená, že lidé vydělávají méně peněz, zatímco utrácejí více za vše, a to od potravin a léků až po bydlení a spotřební zboží. Se zpomalením spotřebitelských výdajů klesají příjmy podniků, což celkový dopad na ekonomiku ještě zhoršuje.

Proti inflaci se lze bránit

Vysoká inflace tu není poprvé ani naposledy a při jejím výskytu platí pořád stejné pravidlo. Pokud chcete zmírnit dopad inflace na vaše úspory, měli byste s penězi začít pracovat a nedržet je pouze na svém bankovním účtu, kde se znehodnocují. Před inflací vás nejlépe ochrání pasivní investování a široce diverzifikované portfolio napříč všemi třídami aktiv, které vám umožní současnou volatilitu na trzích co nejlépe zvládat a v případě poklesu jednoho odvětví budete mít k dispozici další investice.

Pro konzervativnější investory jsme vytvořili nový produkt Investiční rezerva, která je vhodná pro všechny, kteří chtějí své peníze před inflací chránit za minimálního rizika.

Nutností je dodržovat i ta správná pravidla při tržních výkyvech –⁠ dlouhodobost a pravidelnost. O zbytek se můžeme postarat my v Portu. Třeba vám složit portfolio na míru přímo podle vašich potřeb.

Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

  • Článek není investičním doporučením
  • Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
  • Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
  • Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
  • Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *