Téměř tři čtvrtiny (73 %) rodičů odkládají svým dětem peníze, nejčastěji částky do 1 500 korun měsíčně. 6 z 10 rodičů dává dětem kapesné, téměř polovina (46 %) dotázaných rodičů pak deklarovala, že jejich děti dostávají peníze i od příbuzných. Vyplývá to z průzkumu, který pro investiční platformu Portu zpracovala agentura Ipsos.

V Česku myslí na budoucnost svých dětí 73 % rodičů, kteří jim odkládají nějaké peníze stranou, na Slovensku je to až 78 % rodičů. Častěji u nás dětem spoří lidé s vyšším vzděláním, až 88 % vysokoškoláků a středoškoláků začalo s úsporami pro své potomky hned po jejich narození. Téměř každý desátý (9,7 %) dotazovaný v průzkumu pro online investiční platformu Portu uvedl, že dětem spořit vůbec neplánuje, většina (62 %) z důvodu, že si to nemohou dovolit.

„Dobrou zprávou je, že téměř 4 z 10 rodičů v Čechách odkládá svým dětem už od jejich narození. U slovenských sousedů jsou však o něco zodpovědnější, od narození spoří dětem téměř polovina dotázaných rodičů. V případě odkládání peněz pro děti a jejich dalšího zhodnocování totiž platí univerzální rada: čím déle odkládáte, tím více jim dokážete díky časovému horizontu a složenému úročení ušetřit,“ říká Marek Pokorný, analytik Portu.

Na účelu až tak nezáleží

Největší podíl rodičů (43 %) uvedl, že nemá přesně stanovený účel spoření pro děti, zhruba stejný podíl (40 %) respondentů střádá potomkům na snazší start do života. Na bydlení spoří svým dětem 29,5 % rodičů, na vzdělání 28 % dotázaných, častěji vysokoškolsky vzdělaní rodiče (36 %) a také o něco častěji ženy oproti mužům (32 % vs. 25 %).

„Z našeho pohledu je rozhodující, aby rodič myslel na budoucí finanční zajištění potomka, konkrétní účel je druhořadý. Postupem času se totiž může měnit. Například, pokud se dítě rozhodne pro studium na kvalitní univerzitě v zahraničí, je dobré pamatovat na výdaje, které jsou s ním spojené. Pokud vysokou školu neplánuje, úspory může použít na získání prvního bydlení, vstupní vklad do podnikání a podobně,“ vysvětluje Pokorný.

Převládají nižší částky

Částky, které rodiče svým dětem odkládají, nejsou většinou vysoké. Téměř 9 z 10 rodičů
(89 %) odkládá v průměru na jedno dítě měsíčně maximálně 1 500 Kč, přičemž 30 % rodičů spoří jen částky do 500 Kč. Více než 3 000 Kč zvládne odkládat dětem jen 2,4 % dotázaných, na Slovensku pak 6,4 %. V částkách do 1 500 Kč dominují ženy a respondenti s nižším vzděláním, ve vyšších úložkách pak muži a vysokoškoláci. „Jde o velmi podobná čísla jako ukázal loňský průzkum. Zajímavostí je, že Slováci jsou ke svým dětem často štědřejší než Češi. Potvrzuje to nejen realizované dotazování, ale i data naší investiční platformy. Na dětská konta směřuje v Česku v průměru 2 475 korun, na Slovensku je to až 3 075 korun,“ přibližuje Pokorný.

Banky stále vedou

Zatímco údaje o odkládání dětem na jejich budoucnost můžeme považovat za pozitivní, hůře na tom jsou čeští rodiče z pohledu využívání finančních produktů. Volí totiž ty, které jejich potomkům nabízejí nízké zhodnocení peněz. Nejvyužívanější jsou spořicí účty, uvádí je 47 % rodičů, 42 % jich pak střádá na stavební spoření. S velkým odstupem a v průměru s 10% zastoupením využívají rodiče k odkládání financí pro děti běžný účet, penzijní spoření nebo investiční životní pojištění. Jen 9 % rodičů využívá investice do podílových fondů, 8,5 % investuje dětem do akcií a dluhopisů, shodný podíl pak do alternativních investic a pouze 2,5 % volí ETF fondy. Slovenští rodiče využívají investiční nástroje o něco častěji, podílové fondy až 15 %, akcie a dluhopisy shodně s ETF fondy volí 11 % dotázaných. 

„Mladí lidé mohou těžit z dlouhodobého zhodnocování financí, pro které je vhodné investování. Právě dlouhodobost a pravidelnost je nejlepším zabezpečením investice před výkyvy finančních trhů a má největší potenciál zvýšit očekávaný výnos,“ upozorňuje Pokorný. Například při investici 1 500 Kč měsíčně po dobu 18 let může mít dítě na účtu při neutrálním scénáři téměř 650 tisíc Kč, při negativním 275 tisíc Kč a při pozitivním může získat více než 1,4 milionu korun.

V případě kapesného jsme štědřejší než Slováci

Rodiče ale nepřispívají svým dětem jen na budoucnost, mnozí jim dávají peníze i průběžně formou kapesného. V Česku dává kapesné 61 % rodičů, na Slovensku pak 47,5 %. Kromě toho řada dětí získává peníze i od příbuzných. Až 46 % českých rodičů uvádí, že jejich děti dostávají od příbuzných finanční dary.

„Kapesné může být dobrým nástrojem, který může děti učit, jak nakládat s vlastními penězi. Je dobré, aby se naučily neutratit vše najednou a odkládaly si něco stranou na později. Pokud ne přímo na dlouhodobé cíle, jako jsou například škola nebo osamostatnění od rodičů, tak alespoň na krátkodobé cíle, například na mobilní telefon, koníčky nebo prázdninový výlet. Pokud si zvyknou už v dětství vytvářet finanční rezervu, je vyšší pravděpodobnost, že v dospělosti budu k penězům přistupovat rozumněji,“ dodává Pokorný.

O průzkumu: Sběr dat proběhl v srpnu 2024 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. V Česku se ho zúčastnilo 840 respondentů, na Slovensku 525 respondentů, kteří žijí v domácnosti s dítětem ve věku do 25 let.